Christine Lagardeová, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF), na konferenci Bank of England spekulovala nad tím, zda Bitcoin a kryptoměny mají stejnou budoucnost jako samotný internet. Mohlo by totiž dojít k relokaci centrální banky, konvenčního bankovnictví a zpochybnění monopolu národní měny.
Christine Lagardeová prohlásila:
“Z dlouhodobého hlediska může tato technologie nahradit národní peníze, konvenční finanční zprostředkování a dokonce se může opřít o celý bankovní model, který dnes známe.”
Svým kolegům, kteří pochybovali o přijetí tohoto budoucího fenoménu, konstatovala: „Není to tak dávno, co odborníci tvrdili, že počítače nikdy nebudou součástí každé domácnosti a že tablety budou použity jen jako drahé servírovací tácy.” Proto je také toho názoru, že není moudré virtuální měnu zcela odmítnout.
Read this year's IMF Global Policy Agenda: A Window of Opportunity https://t.co/zEyJBXvXWp #IMFMeetings pic.twitter.com/16f918jGnp
— Christine Lagarde (@Lagarde) October 12, 2017
Zde jsou některé části jejího příspěvku:
Začněme virtuálními měnami. Aby to bylo jasné, není to o digitálních platbách v stávajících měnách – prostřednictvím Paypalu a dalších poskytovatelů elektronických peněz, jako je například Alipay v Číně, nebo M-Pesa v Keni.
Virtuální měny jsou v jiné kategorii, protože poskytují vlastní účetní a platební systémy. Tyto systémy umožňují transakce typu peer-to-peer(P2P) bez centrálních zúčtovacích středisek a bez centrálních bank.
V teto chvíli virtuální měny, jako je Bitcoin, nepředstavují v podstatě žádnou hrozbu pro fiat peníze a centrální banky. Proč? Protože jsou příliš volatilní, příliš riskantní, příliš energeticky náročné a protože základní technologie ještě nejsou škálovatelné.
Lepší hodnota ?
Země se slabými institucemi a nestabilními národními měnami by namísto přijetí měny jiné země, mohly využít potenciálu ve virtuálních měnách. Říkáme tomu dollarization 2.0.
Zkušenost MMF ukazuje, že existuje bod zvratu, nad rámec kterého je koordinace kolem nové měny exponenciální. Například na Seychelách vzrostla dolarizace z 20 % v roce 2006 na 60 % v roce 2008.
Proč by mohli občané držet virtuální měny namísto fiat peněz? Protože to může být mnohem jednodušší a bezpečnější, a navíc by se teď virtuální měny mohly stát skutečně stabilnější měnou.
Například by mohly být vydávány jako “one-for-one” nebo jako stabilní koš měn. Vydání by mohlo být zcela transparentní, řízené věrohodným, předem definovaným pravidlem, algoritmem, který lze sledovat nebo dokonce „inteligentním pravidlem“, které by mohlo odrážet měnící se makroekonomické okolnosti. Nejlepším řešením bankéřů centrálních bank je pokračovat v uplatňování efektivní měnové politiky. Přitom se otevírat novým myšlenkám a novým požadavkům, aby se přízpůsobili neustále se rozvíjející ekonomice.
Lepší platební služby?
Zvažujme například rostoucí poptávku po nových platebních službách v zemích, kde se rozšiřuje sdílená decentralizovaná ekonomika služeb. Jedná se o ekonomiku založenou na peer-to-peer transakcích, v častých a malých platbách.
Čtyři dolary za zahradnické tipy od dámy na Novém Zélandu, tři eura za odborný překlad japonské básně a 80 pencí za virtuální vykreslování historické Fleet Street. Tyto platby lze provádět pomocí kreditních karet a jiných forem elektronických peněz. Tyto poplatky jsou však relativně vysoké pro transakce s malou hodnotou, především pokud jde o transakce přes hranice.
Občané by tak jednoho dne mohli upřednostnit virtuální měny, neboť potenciálně nabízejí stejné náklady a pohodlí jako hotovost. Žádná rizika vypořádání, žádné zpoždění zúčtování, žádná centrální registrace, žádný zprostředkovatel ke kontrole účtů a identit. Pokud by byly vydané virtuální měny stále považovány za riskantní a nestabilní, občané by mohli dokonce požádat centrální banky, aby jim poskytly digitální formy zákonného platidla.
Nové modely a způsoby placení
To nás přivádí k druhé etapě naší cesty – nové modely a způsoby placení.
Jednou z možností je rozdělení nebo oddělení bankovních služeb. V budoucnu bychom mohli udržovat minimální zůstatky platebních služeb na elektronických peněženkách.
Zbývající zůstatky mohou být drženy v podílových fondech nebo investovány do platebních platforem typu „peer-to-peer“ s okrajovými daty a umělou inteligencí pro automatické hodnocení kreditů.
Jedná se o svět šestiměsíčních vývojových cyklů produktů a neustálých aktualizací, především softwaru, s obrovskou prémií na jednoduchých uživatelských rozhraních a důvěryhodné bezpečnosti. Svět, kde jsou data králem. Svět mnoha nových hráčů bez impozantních poboček.