Byty v přírodě a komunitní bydlení u Brněnské přehrady

Všichni známe staré přísloví: „Domov je tam, kde máš srdce.“ Čím dál více lidí kolem mě hledá místo pro život, které se nese v duchu komunitního bydlení. Místo, které nabízí ideálně sdílené prostory. Mohou to být byty v přírodě na okraji města.

Co rozhoduje, kde budeme žít?

V našem stále propojenějším světě paradoxně roste pocit izolace. Neznáme ani pořádně svou rodinu, natož sousedy a lidi z ulice. Prvním měřítkem, kde seženu byt nebo dům, je většinou cena a lokalita. Málokdo se dívá na to, že si vybere svoje sousedy. Se známým rčením „sousedy si nevybíráš“ nesouhlasím, protože je to jedno z hlavních kritérií, podle kterých jsem se rozhodoval.

Často slyším debaty známých, kteří chtějí stavět. To jestli stavební pozemek stojí o pár stovek korun více nebo méně na metr čtvereční často rozhodne v jaké vesnici stráví velkou část života. Je to zjednodušený příklad, a to se ještě vymaňuji z myšlení většiny. Pohybuji se v hodně alternativním kruhu a nejspíš i ty patříš do této bubliny lidí. Lidi, kteří přemýšlí co a kde nakupují. Jak se chovat šetrně k přírodě, okolí a přemýšlejí nad svojí uhlíkovou stopou. Nejenže třídí odpad, ale snaží se být samostatný a méně závislý na systému. Pěstovat si základní potraviny, organizovat společné akce, atd.

Wellbeing bydlení – HYGGE

Přece jen bydlení je potřeba, kterou řešíme všichni a nejspíš celý život budeme. Čím dál víc lidí kolem mě zraje k myšlence vlastního, zdravého bydlení. Pořídit si v životě tzv. well-being byt, nebo dům, kde se cítíte fakt jako doma. Máte vyladěný výhled, klid, filtraci vody, světla, přírodní materiály a všechny aspekty pro pohodlné bydlení a atmosféru. Jak nazývají Dánové HYGGE okamžiky. A taky platí, že čím dřív začneme, tím levnější to vysněné bydlení bude.

Dost mě na myšlenku home hackingu přivedl kamarád, architekt David Eyer, který mluví hodně o vitalitě a přírodním bydlení. Mrkněte na záznam, třeba jak řešit elektromagnetické pole, přírodní nátěry, matrace, jaké vytápění a přírodní materiály používat.

Trend blízké budoucnosti

Stačí se podívat na rozmach internetu, síť 5G už se testuje na několika místech. Internet často chytneme i na chatě v údolí. A to je začátek. Některé zahraniční statistiky říkají že do roku 2027 bude v Americe až 50 % freelancerů, živnostníků, nomádů, zkrátka těch co pracují z domu a odkudkoli. Evropa bude tento trend následovat v podobné míře. A nejenom. Digitální virus se šíří všude. Pokud můžeš pracovat odkudkoli, vybereš si raději dům na okraji města v přírodě, nebo byt v rušném centru?

Coworking – sdílená, otevřená kancelář

Coworking je podle mě další revoluční myšlenka. Sám jsem pracoval ve 23 coworkingových centrech, kancelářích po světě a ve většině jich bylo plno. A jak se dostane internet do přírody, otevřou se další možnosti. Trend a počet coworkingů – sdílených kanceláří světově roste. Světově se jich uvádí na webu Statista.com kolem 24 tisíc. V Česku co vím, je přes 80 coworkingů, přes půlku jen v Praze a podle odhadů se plochy sdílených kanceláří do pár let zdvojnásobí. Měli jsme i koncept udělat coworking u Brněnské přehrady, ale město Brno využilo předkupní právo a projekt skončil.

Zjisti, co chceš, než se zahnízdíš

Já mám už víc jasno co chci. Zkusil jsem si všechno možný, byl jsem ubytován na stovkách míst. Pár let jsme žil v centru velkých měst jako Aberdeen, Brno, Olomouc, Barcelona, Medellin. Bylo to super, ale až do chvíle, kdy jsem strávil přes rok na ostrůvkách v Asii jako Sri Lanka, Bali, Siargao, Ko Lanta a další. Okusil jsem sílu sdílených vil s bazénem a zahradou, výhledy, čerstvý vzduch a ptáci jako budík. Díky tomu jsem začal i v Česku koukat po bydlení na kraji města.

A také musím podotknout, že daleko zajímavější je pro mě dostupnost na letiště, na dálnici, než do samotného centra města. Osobně jedu do centra tak jednou za 1-2 týdny, všechny obchoďáky, hipster podniky a služby často dneska máme na okrajích měst. Pomalu se vytvoří zcela nový segment trhu, který přiláká kreativní podnikatele a freelancery. Můžeme je nazvat jako „globální občané“. Víme, že nechceme trávit na jednom místě celý život, ale budeme se pohybovat ve střednědobých pobytech po různých částech světa. Víc cestovat, po naší rodné hroudě a planetě.

Život je příliš krátký, na to strávit ho v jedné kóji. Dokážu si sám představit žít s rodinou půl roku v obytné dodávce po světě, rok třeba v Česku a pak část roku třeba na Bali. Vlastně tak to mám. Dnes si můžeme krátkodobé sdílení své nemovitosti vyzkoušet na portále Home exchange. Nyní nabízí přes 400 tisíc domů ve 187 zemích. Náš sen s Kačkou bylo mít nějaký fajn základní tábor (base camp) kam se vracet. A ten už máme.

Dům, chata nebo byt?

Každý jsme jiný a v každé fázi potřebujeme něco jiného, ale nejspíš levnější nemovitosti už nebudou. Chalupy, chaty a byty v přírodě jsou oproti bytům ve městě někdy i podhodnocené. Nejen, že v lese dle zákona nic nepostavíme a počet pozemků je omezen, ale ještě pár let zpátky to bylo nereálné pracovat z chalupy v lese a ještě aby mu dovezl Rohlík nákup. Už se ale blížíme do fáze, kdy to všechno jde a jsme jako lidstvo víc osvíceni. Vracíme se zpátky ke kořenům, chceme jíst zdravě, pít kvalitnější vodu, dýchat čistější vzduch, zároveň víc cestovat, sdílet věci, žít v souladu s přírodou.

Chápu, že to není sranda. Zákon není postavený na to, aby aktivně podporoval komunitní bydlení a projekty, mobilní stavby, glamping a stavební povolení v lese. Ale lepší se to. To nemluvím o dlouhodobých pronájmech chat a chalup, které jsou často v astronomických částkách a tím jsou pro investory zajímavější z hlediska návratnosti.

Proč chata, dům, byty v přírodě, třeba přímo v lese?

1. Je to funkční model. Koupíš starou chatu, kterou předěláš na plnohodnotný dům k celoročnímu pobývání a rekreaci.
2. Na ohlášku oznámíš rekonstrukci stavby a proces vyřizování se tím dost zkrátí.
3. V každé chatě máš číslo evidenční. Můžeš tu samozřejmě mít i trvalé bydliště, sídlo firmy.
4. Každý les musí plnit funkci lesa, tudíž v něm nemůžeš stavět žádné ploty, a to je další výhoda pro komunitní bydlení.
5. Pokud máš rád pohodlí bytu, míň starostí, víc zeleně. Developerské projekty uprostřed lesa jsou volba.
6. Hypotéka není problém. Třeba Hypoteční banka – ČSOB financuje i rekreační objekty. Zástava většinou 80 % LTV.

To, že máme v Česku omezený počet stavebních parcel je dáno vládou, musí to nějak mít pod kontrolou. Takže pozemky porostou a stavět novostavby lze často jen na okraji, kde se zasíťuje satelitní městečko, ale připlatíš si! Málokdo chce opravovat starý řadový dům po babičce uprostřed vesnice, kde se sousedy si nemáš co říct, nebo máš pět sousedů z každé strany.

Komunitní bydlení, spolubydlení neboli coliving známe dlouho

Co-living 1.0 vyřešil hlavně mezeru pro studenty vysokých škol pomocí sdílených bytů, pokojů a společných prostor jako kuchyně a sociální zařízení. Tento model také funguje dobře pro ty, kteří hledají krátkodobé ubytování, třeba přes Airbnb, nebo Flatio. I hodně hostelů po světě funguje na principu dormu, který je pro nomády a cestovatele schůdné řešení. Mileniálové čím dál víc upřednostňují pohodlí a flexibilitu. 

Co je tedy coliving 2.0 a komunitní bydlení?

Když už mám své soukromí, zajímá mě, s kým prostory, nebo celý dům sdílím. To, jestli se můžeme vzájemně obohatit, sportovat a cokoli spolu podnikat je výhoda. Komunitní bydlení může pomoci vyřešit problémy osamělostí a izolací pro globálně mobilní lidi. To už se nazývá jako „coliving 2.0“, což může být další velká věc, nejen v pronájmu nemovitosti.

Přece jen život v komunitách je tisíce lety ověřený koncept. A dnes v době individualismu a nukleárních rodin, jde vidět jak nám tohle chybí. Kor v době, kdy přibývá rozvodů, hádek a dezinformací, o to víc. Potřebujeme žít víc spolu, spolupracovat, pomáhat si, půjčovat si věci. Dobře o tom už mluví roky Tomáš Hajzler ve svých knihách a přednáškách.

Můj sen vždy bylo mít vlastní vesničku. Vybrat si s kým a vedle koho budu bydlet. Sdílet společné prostory jako dětské hřiště, saunu, fitko, místnost na jógu, relax a meditace. Vzájemně si hlídat děti a nechat je běhat po venku. Pracovat ve společném coworkingu s výhledem do zeleně. Jasně trvalo mi to do toho dozrát a není to pro všechny.

LESs is more. Jak jsem narazil na byty v přírodě? Proč přehrada?

V červnu 2019 jsem navštívil na motorce kamaráda Filipa a byl jsem udiven. Klidné místo u Brněnské přehrady v rekreační oblasti a malé osadě. Je to dobře schované v dubo-bukovém lese. Osada má pár desítek chat a dost sousedů tu žije dlouhodobě. Taková trvalá rekreace. Je to 5 minut pěšky od přehrady, zároveň v části Brna. Dobrá dostupnost k supermarketům, obchoďáku, se zastávkou MHD, že přesně co jsme hledali.

Kdo sleduje můj Facebook, ví, že jsme se tu od léta 2019 nastěhovali. Zamilovali si to. Vůbec jsem nevěděl kde na světě chci bydlet, ale přišlo to samo. Původní myšlenka byla odjet v srpnu na motorce do Gruzie, ale místo toho jsme si tu pronajali byt dlouhodobě. Šlo o developerský projekt Marina, kdy se z jedné podnikové chaty udělalo 7 bytů. (Pozn. Nakonec se celý objekt v roce 2021 rozprodal a my si dva byty koupili). Sice přes zimu většinou odletíme na 1-3 měsíce do tepla, ale těšíme se vždy zpátky. Kor v době tvrdých opatření se ukázalo, že život v komunitě byla největší výhoda. Tohle je výhled z 2+kk bytu. Jen chci ukázat, že člověk otevře dveře a je hned v lese.

Uvědomil si, že přes léto je tu takový Bali v Brně. V něčem i lepší. Ono plavat si v čisté vodě bez plastů, vln a medúz není všude standard. Stejně jako žít v krásném lese, malé osadě bez plotů, s cyklostezkou, hřišti na beach volejbal, lesní školkou, vlastním zdrojem vody. Třešnička je místní parník, který tě zaveze na hrad Veveří, nebo na druhý břeh za pár korun.

Jasně může to být inspirace. Ale zároveň je tu v osadě aktuálně pár nabídek ve hře. Zároveň jak říkám, vybíráme si sousedy a proto je dobré se poznat i osobně, ne všem les na kraji města sedne. Pokud hledáš bydlení pro sebe, zkus to zvážit. Je tu ve hře asi 3-4 byty a dvě chatky. Ceny jsou teda už dost Brněnský, ale financovat bankou to lze. Jen to samozřejmě vyfiltruje dost zájemců a ně všichni na to dosáhnou.

Samozřejmě není to pro všechny, proto jsem napsal i tento článek. Aby myšlenka přitáhla hlavně přátele a zajímavé sousedy, s kterými si sedneme.