Vzpomínáte si dobře na finanční krizi z roku 2008? Ne? Tak se rychle rozpomeňte, protože je zpět.
Finanční katastrofa, která odstartovala před sedmi lety kolapsem amerických nemovitostí a investičního bankovnictví, vstupuje do své třetí fáze, varují analytici z Goldman Sachs v čele s Peterem Oppenheimerem. Tato fáze je charakterizována nízkými cenami komodit, stagnující Čínou a dalšími rozvíjejícími se trhy a nízkou inflací.
Třetí dějství krize navazuje na první dvě vlny, tedy nemovitostní kolaps v USA a evropskou dluhovou krizi. To vše je navíc součástí takzvaného dluhového supercyklu posledních desetiletí.
Centrální banky přispěchaly se snižováním úrokových sazeb v reakci na dvě krize vyvolané dluhy. De facto tím podpořily investory, aby ve snaze dosáhnout přijatelných výnosů půjčovali na rizikovější rozvíjející se trhy, jako je Čína.
Nyní Fed začíná naznačovat, že by mohly úrokové sazby konečně začít růst. Investoři se z rizikovějších trhů stahují a klesá trh s komoditami, které jsou z velké části závislé právě na osudu mladých ekonomik.
„Nízké úrokové sazby pomohly nastartovat růst úvěrů a zvýšit zadlužení, zejména v Číně,“ píše se v reportu Goldman Sachs. Čínské investice zažily od krize explozivní růst. Nyní se ale začíná ukazovat, že biliony dolarů byly zainvestovány neefektivně a víceméně promrhány.
Odliv kapitálu z mladých trhů přichází v nejnevhodnější chvíli, když se čínská vláda snaží o transformaci ekonomického modelu země. Pomalejší růst ekonomiky znamená, že bude dluhy těžší splácet. Když přičteme faktor rostoucích sazeb, lze říci jediné – Čínu čeká velice bolestivé období.
„Kombinace reálných výnosů z dluhopisů poblíž nuly a sazeb centrálních bank na historických minimech vyvolává obavy ohledně dlouhodobé udržitelnosti finančních výnosů, zejména pokud budou pokračovat deflační tlaky,“ píše Goldman Sachs.
Jakmile začnou centrální banky vyspělých zemí signalizovat zvyšování sazeb, budou výnosy z bezpečnějších aktiv, jako jsou vládní dluhopisy, muset začít růst. Pro dluhopisové investory z vyspělých zemí to bude znamenat menší důvod orientovat se na „východní“ trhy kvůli výnosům. Odliv peněz z mladých trhů ztěžuje zemím z regionu refinancovat dluhy a financovat z cizích zdrojů megalomanské projekty. Dopad na světovou ekonomiku je jednoznačně negativní.
Problémem je to, že různá stádia krize na sebe navazují a brzdí oživení světové ekonomiky. Kolaps rozvíjejících se trhů zasáhl Evropu v ten nejnevhodnější okamžik, stejně jako evropská dluhová krize vykolejila americkou ekonomiku na cestě k oživení mezi lety 2010 a 2011.
„Mladé trhy využívaly vlny optimismu, podpořeny velmi uvolněnou americkou měnovou politikou a kreditním boomem. Jak se ale v roce 2012 Evropa přehoupla do své růstové fáze, podpořena agresivním kvantitativním uvolňováním, mladé trhy tím okamžikem překročily pomyslný práh a dostaly se do ‚fáze beznaděje‘,“ pokračuje Goldman Sachs.
Budou problémy mladých trhů posledním dějstvím krize? Někteří experti sýčkují, že finanční krize, která začala v roce 2007, nebude zažehnána do doby, než se svět zbaví přemíry zadlužení. A jen těžko lze očekávat, že by mohl mít tento deleveragingbezbolestný průběh.
Zdroj: Goldman Sachs