Teď se ponořme do budoucnosti a toho, co nás pravděpodobně čeká. Vytáhl jsem několik myšlenek na zamyšlení z knihy, kterou jsem si nechal dovézt na Bali, 2036 od Tomáše Sedláčka, která je napsána 20ti českými odborníky. Každý z nich má svoji kapitolu a náhled, jak budeme žít za 20 let. V roce 1996 jsme drželi v ruce první mobil se zeleným displejem. Nyní máme v mobilu budík, fotoaparát, kalendář, navigaci, hudbu a propojení s celým světem. Co nás čeká za další dvě dekády?
„V roce 2036 je pravděpodobnost 1:30 000, že asteroid 99942 Aposhis zasáhne Zemi. Bude však možné uspořádat vesmírnou misi, která by změnila jeho kurz., řekl astronom A.M. Comparetti.
Mediálně splněné sny: od Josefa Šlerky
Králem kvalitního a analytického obsahu se zase stane tisk, který využívá své slabosti tehdejší neměnnosti a pomalosti. Noviny budou chápány jako luxusní zboží. Nikoho proto nepřekvapí, když v roce 2036 Apple kupuje americký deník New York Times.
Představme si typický den za dvacet let: od Milana Vašiny
Káva se vám připraví automaticky po probuzení. Nejvhodnější moment spánku máte nastaven podle vašich biorytmů a regenerace těla. Světlo rozsvítíte hlasem a podle pohybu po bytě. Stěny se mění. Toaleta vám oznámí, že jste zdravotně v pořádku. Nemusíte spěchat do práce, už dávno se pracuje z domova. Hudbu si poslechnete z mikroreproduktorů v uchu. Vaše kontaktní čočky umožňují online komunikaci a poskytnou vám informace o zdravotním stavu. S vaší duhovkou slouží jako identifikátor, už žádný klíč od domovu, vstupenky do kina, letenky, nebo občanský průkaz. Virtuálně si projdete prostory svého nového bytu. Dálnice E55 stále není hotová, proto využijete sdílený aeromobil a letíte na letiště pro manželku, mířící ze Šanghaje, jejíž let trval 4 hodiny. Z Prahy letíte přímo letadlem na Konopiště na večeři. Manželka je Japonka, takže na vás mluví japonsky a vy česky odpovídáte. Rozumíte si díky překladatelskému čipu. Poté zaplatíte pohledem oka a odjedete autonomním autem domů. Řekneme si za 20 let.
Digitalizace Touhy: od Tomáše Sedláčka
Už v Edenu lidem nebylo dost a chtěli něco víc. Člověk bude vždy otvírat Pandořinu skříňku a nakukovat do třinácté komnaty. Člověk od nepaměti snil o tom, že žije v prostředí (ráji). Tak nějak se to dodnes nepodařilo.
Pro národ, který je zvyklý na to, že jeho tradiční jídlo svíčková žádnou svíčkovou neobsahuje, možná nebude překvapením, že virtuální realita toho v sobě moc reálného ani mít nemusí.
Ve vašem mobilu může být všechno, celý svět
Člověk odjakživa žije z drtivé části cizí sny, touží po touhách, které nejsou jeho. Čím víc budeme mít praček na dělání naší práce za nás, tím více budeme mít problém s tím, co dělat v onom uspořeném čase. A budem potřebovat někoho, kdo nám bude vytvářet nové touhy.
Jak budou vypadat naše touhy za 20 let?
Vzpomeňme, jaké touhy jsme měli před 20 lety. Nervový systém lidstva – internet, je zase pomalý, byť je nejrychlejší v historii. Na Youtube jsou snad všechny písničky, přednášky a návody světa, a to zadarmo.
Naše touhy s novými možnostmi neklesají, ale rostou. Kdybychom byli schopní „zastropovat“ naše touhy, nemuseli bychom tolik pracovat. Stroje a digitalizace nepracují za nás, pracují vedle nás – pohánějí nás.
Nyní už umělá inteligence píše sportovní komentáře a vytváří trailery k filmům. V budoucnosti budou auta bez řidičů, letadla bez pilotů. Co budeme dělat s právníky, lékaři, řidiči, novináři? Jistě, pár jich bude potřeba, ale nikoli tolik, kolik dnes.
Bude vzrůstat role pojištění. V kapitalismu každý nese zodpovědnost za své vlastní činy, pojištění naopak rizika socializuje. Představme si, že půjde pojistit třeba podnikání.
V poslední době se hovoří, zda by zisky z bohatství umělé inteligence neměly být vlastněny lidstvem jako takovým, podobně jako je norská ropa vlastněna všemi Nory.
Když za nás pracují stroje, proč je nedanit místo lidí? Dnes není problém cokoliv vyrobit, je problém to prodat. Potřebujeme kupovat hlad.
Lidstvo bude méně vlastnit, majetek bude soukromě-obecný, abstraktnější, méně materiálnější, vlastnictví bude více sharing, více v cloudu, pojištěnější, globálnější, propojenější, včetně emocí a soucitu. Člověk bude čím dál více žít digitálně.
Užijte si pár posledních desetiletí pod klasickým sluncem.
Tip na zamyšlení, článek Tomáše Hajzlera: Mobil jako láhev chlastu
Zdroj: Myšlenky a shrnutí knihy 2036 od Tomáše Sedláčka