Chybovat je lidské, a proto se není co divit, že se ani generace X a Y nedokáží vyvarovat školáckých chyb v přístupu k penězům.
Do generace X jsou obvykle zařazováni ti, kteří se narodili v 60. až 80. letech tj. 55-35 let. Generace Y ti narození od začátku 80. let do začátku třetího tisíciletí tj. 35-15 let.
- Neberou si na pomoc odborníky
Podle finančního poradce Andrewa Sivertsena je chyba ne na straně generací X a Y, ale finančního odvětví. „Těmto demografickým skupinám není věnována dostatečná pozornost, přitom většinu největších finančních rozhodnutí je potřeba činit před čtyřicítkou,“ tvrdí Sivertsen. Problém je v tom, že jsou odměny v poradenství stanovovány jako podíl ze sumy aktiv pod správou. Je těžké této demografické skupině poskytovat služby, když ještě nemá nahromaděn dostatek aktiv. Zkrátka žádné peníze, žádné rady.
Odborné poradenství jsou profesionálové (zvyklí vybírat za své služby například 1 % ze sumy aktiv) ochotni poskytovat jen movitějším klientům. Některé poradenské firmy by tak měly uvažovat nad změnou modelu odměn. Například je inkasovat formou „předplatného“ nebo na hodinové bázi. Jedině tak by se rady mohly stát dostupnějšími i pro mladší věkové kategorie, myslí si Sivertsen.
- Nevytvářejí si úspory
Za největší hrozbu pro generaci X Sivertsen nepovažuje ztížený přístup k poradenství, jejím hlavním problémem je nedostatek úspor na penzi. Když připustíme možnost, že na státní důchody v budoucnu vůbec nezbudou peníze, je aktuální finanční situace mladších generací alarmující. Očekává se, že v USA budou systémy státních důchodů vyčerpány ve 30. letech tohoto století. Podle propočtů by daně měly pokrýt jen 76 % plánovaných výplat. Jediným řešením je zvýšit úspory, například i na úkor spoření pro děti.
U generace Y hrozí jiné riziko. Většina mladších lidí podle Sivertsena zatím ani neplánuje začít spořit. Nechtějí investovat kvůli špatným zkušenostem z finanční krize a kvůli tomu, že si chtějí nejdříve užít života. Mladí bohužel neinvestují ani do sebe a do svého osobnostního kapitálu. „Odkládají začátek profesní kariéry. Buď nemají zaměstnání vůbec, nebo jen takové, které plně nepokrývá jejich potřeby,“ tvrdí poradce. „Mnozí budou muset později spořit mnohem vyšší částky, aby deficit úspor dohnali.“
- Nevyužívají plně výhod zaměstnání
Generace X a Y se často vůbec nestarají o možnosti příspěvků na penzi od zaměstnavatelů. Přitom je potřeba se informovat, jak velkou částkou je potřeba do penzijního plánu přispívat, aby bylo možné plně využít programu výhod zaměstnavatele. „Nejhorší chybou je nechat ležet peníze na stole,“ říka Rianka Dorsainvil z Financial Services Advisory Rockville. „Většina generací X a Y nemá ani ponětí o tom, že jejich zaměstnavatel nabízí nějaké pobídky pro penzijní spoření.“
- Spoří jen v „penzijku“
Mladší lidé chybují často tím, že spoří pouze v rámci penzijního pojištění. „Úspory na penzi jsou důležité, o tom není pochyb, důležité je ale šetřit vícero způsoby,“ říká Laurie Belew z FJY Financial. „Mnozí mladí netuší, že lze spořit i na investičních účtech. Všichni víme, že bychom měli diverzifikovat investice, tak co začít diverzifikací způsobů investování?“
Dávat si stranou peníze tam, kde k nim máte přístup bez vysoké penalizace, je důležitou součástí plánu, tvrdí Belew. „Měli bychom se zaměřit na hledání rovnováhy mezi cílem naspořit peníze na důchod a ostatními finančními cíli. Vstupovat do důchodového věku pouze s daňově zvýhodněnými programy snižuje flexibilitu správy aktiv a daňové optimalizace během penze.“
- Neinvestují do akcií
Mark Berger, finanční poradce z Berger Financial Group, se domnívá, že generace X a Y nenechávají uložené peníze dostatečně „pracovat“. „Mladí lidé se vyhýbají akciovému riziku, protože nerozumějí efektům dlouhodobého investování,“ říká Berger. Vysvětluje to tím, že byli v posledních 15 letech svědky dvou vážných propadů trhu, což je vede ke skeptickému vnímání investic.
Zdroj Investiční web