Nadpis přesně definuje, kolik jsem přibližně utratil za jeden zážitek a v průmeru za jeden den, beru komplet i se sedmi letenkami, dvěma adoptovanými dětmi a cestovním pojištěním.
Začátek roku jsem odpálil přednáškou v Olomouci na poděkování a shrnutí roku. A hned poté odletěl na týden do Miami, a když jsem zrovna nedržel v ruce knihu nebo v uších sluchátka, vrtaly mi hlavou myšlenky z Forbesu od nějvětších mozků světového byznysu. Pár jsem jich vytáhnul pro připomenutí a prolnul jimi tento článek.
“Když jsem četl poprvé o počítači Altair 8800, napadlo mě, že tuhle revoluci nesmím propásnout. Byl jsem přesvědčen, že jestli se nepřidáme na stranu digitální revoluce, brzy bude pozdě. “ – Bill Gates
Po tom, co jsem si zašel na basketballový zápas, projel si Miami beach na kole a zašel s Italem na italskou pizzu, odletěl jsem do Mexika. Tam jsem oslavil své narozky a jak mi napsal kámoš, new level achievement has been unlocked! Ovšem oslavovat narození je důvod každý den. Miluji hlášku jednoho důchodce: “Nenarodil jsem se proto, abych celý život makal.” No a tím se řídím.
Mexiko – všude tacos a pyramidy
V Cancúnu jsme chtěli koupit káru a jet s Vojtou až do Panamy, ale po x záležitostech a dni googlování se s námi potkal jen borec, co prodával obří čtyřkolku na pláž, která žere asi 20l/100 a to nechceš! Takže jsme si pronajali Chevroleta, normálního sedana a vyrazili po pobřeží i s Jakub, který se k nám na 3 týdny přidal.
Zastavili jsme se u jezera ve městečku Bacalar, které rozhodně stojí za návštěvu. Zakajakovali a nabrali Francouzsku, která cestovala z Norska přes Kanadu, až do Argentiny a přes Afriku by ráda zpátky. Vždy na nějakém místě chvíli pracuje a z toho cestuje, takže odpovědi typu; nemám peníze na cestování je bullshit, protože daleko víc člověk potřebuje odvahu a jazyk.
Hodně se nám líbilo na ostrůvku Caye Caulker, přirovnal bych to ke Gili Trawangan, prostě největší chill s amíkama. Byli jsme šnorchlovat na druhém nejdelším korálovém útesu a pecka. V Mahahualu jsme viděli pod vodou mraky rybiček, rejnoky, hnědé žraloky a obrovské želvy. Skvělý zážitek, lepší jak virtuální realita.
„Držím se zásady naučit se každý den něco nového, další den pak zjistím jaký jsem byl hlupák.“ – B. Marcus
S čím na cestách dost zápasím, je soustředění. Pracovat hluboce vyžaduje trénink, ale v dnešní době, kdy při každé chvilce vytáhneme telefon a jsme něčím rušeni, je to čím dál těžší. Možnost, jak řešit závislost na rozptýlení, je internetový šabat neboli digitální detox. Buď si dát občas den úplně bez síťových technologií, nebo efektivnější způsob je si naplánovat jednotlivé pauzy od soustředění. Dát si přesný čas, kdy budeme internet používat a kdy budeme produktivně meditovat.
Já pracuji na hodinovkách. Ideálka ráno a večer před spaním, abych byl hodinu offline. Přes noc mám letecký režim. Ovšem na detoxu musím zapracovat, takže 24. ledna jsem byl bez netu, mobilu a zároveň bez jídla, jen kokos+voda. Byl to čas restartovat a pročistit organismus.
“Doba a podnikání se mění tak rychle, že se musíme neustále učit, chceme-li, aby se s námi počítalo.” – Neil Shen
Autem jsme se pak přesunuli do Guatemaly. Auto dostalo pořádně zabrat po prašných cestách, což byl šílený zážitek, dokonce ho nějaký pacholek večer odřel. Hlavní, že my jsme zůstali celí a policajtům to bylo šumák.
Uchvátilo mě toho spoustu, ale vytáhl bych asi jednu večeři 1. února v super prostředí, kde jsme rozebírali duchovní a životní deep věci a přišel malý kluk, prodal nám hliněného tygra, a díky tomu jsme si s Vojtou sestavili tygří smlouvu. To znamená, že jsme si dali výzvy na následující měsíc: každé ráno vstávat brzo, cvičit jógu, číst a být efektivní při práci. To se nám zpětně podařilo a dost se ukázalo, jak chceme den i tělo nakopnout a večer se věnovat duši.
“Domnívám se, že každý člověk se podnikatelem už narodí. Nerodíme se s tím, abychom pracovali pro jiné. Lidé začínali jako lovci, sběrači a řešili problémy. To je součást naší DNA.” – M. Yunus
Panenská nádhera v Kolumbii
Pár dní na to jsme odletěli směr Kolumbie, Medellín a byla to super volba! Optimální doba někde žít je pro mě alespoň měsíc. Nejen, že to vyjde ekonomicky nejlíp (tady 1900,- za coworking a 6tis. apartmá), ale zároveň mám čas dané místo poznat více do hloubky.
Nakonec byl měsíc dost málo. Primárně jsme se koncentrovali na práci, protože předtím jsem poslední dva měsíce dost cestoval, před Vánoci po Iránu a kolem Ománu. Byli tam i naši přátelé a nomádi ze Slovenska a stavil se za námi skvělý kamarád Libor Hoření z projektu DobroKáva, takže jsme spolu dělali víkendové tripy, třeba k jezeru Guatapé, lanového parku a zkusili let paraglidem. Další kupa zážitků, které jsou samozřejmě ještě lepší, když je můžeš sdílet se spoustou lidí.
Musím podotknout, že díky každodenním výzvám a rannímu cvičení jógy jsem se cítil vyrovnanější a učil se pracovat s vnitřní energií. Dost se posunul duchovně, hlavně díky Duškově kanálu Duše K, filmu P.K., Proměna, Samsara a diskutováním nad šálky čaje.
Už dlouho nedělám nic protože musím, ale že to tak cítím. Několikrát jsem říkal, že peníze jsou pro mě jen forma papírové energie. A je jen na mě, jakou energii ze sebe dám, abych se najedl, ubytoval, nebo něco zažil. Tenhle skill se ale nenaučí člověk za týden. A vůbec nemluvím o low costu.
Člověk, když se nastaví na dávání, pak vše přichází samo. Měl jsem silné nutkání, že něž odjedu dál, adoptuji si na dálku moje první dítě. Můj napsaný životní cíl z 11. 11. 2012 je tisíc adoptovaných dětí. Tak byl čas začít a adoptoval si holku Alishu a kluka Divinjoy v Indii! Za deset tisíc korun jsem jim zajistil jídlo a vzdělání na celý rok a tohle jsou rozhodně smysluplněji utracené peníze, než za věci.
Pak jsem odletěl na sever do Cartageny, Santa Marty a Palomina, kde jsem strávil poslední dva týdny tripu a víc cestoval. To si člověk pamatuje nejvíc zažitků, protože ten čas u počítače zmizí a vyšumí rychle. V národním parku Tayrona jsem si dal selfie s krokodýlem a Palomino mě zase naučilo zpomalit, poslouchat šumění moře a relaxovat při půldenní jízdě po místní řece.
A ejhle, tripu bylo konec
Ještě jsem vymyslel kulišárnu a odletěl do Barcelony na dvě noci, kde jsem překvapil nečekaně mamku, která tam jela na víkend. Vytáhl ze spoda batohu bundu a aklimatizoval se do jarních teplot před odjezdem do Česka. Těšil jsem se moc zpátky, ale hlavně na to dávat zpátky. Rodině, přátelům, rodné vesnici Křídla a celé republice.
Jsem v Česku mega nadšenej! Díky změně, kterou jsem vnitřně dotáhl o level dál, si uvědomuji čím dál víc, jak tohle je naše zaslíbená země. Těch 5 zemí kterých jsem tentokrát navštívil, mi zase daly ingredience, které se spojily v další energii. Snad brzo první výsledky vyplují na světlo.
„Buďme změnou, mysleme globálně a jednejme lokálně.“
Btw, tento rok 201∞, je podle Čínského kalendáře rok psa a má být období klidu, přátelství, prosperity a štěstí. Vyčetl jsem, že pes nevisí na penězích, je pokorný a velkorysý, materiální výhody ho nezajímají a snadno se jich zříká ve prospěch druhých. Pes, ať si zvolí jakékoliv povolání, věnuje se mu s idealismem a veškerou svou energií. Také v lásce je Pes otevřený, silný a zejména čestný.
Takže doufám, že tento rok přinese opět spoustu nových zážitků a poznání, ať doma, tak v zahraničí.