was successfully added to your cart.

Košík



Všichni známe staré přísloví: „Domov je tam, kde máš srdce. Čím dál více lidí kolem mě hledá místo pro život, které se nese v duchu na komunitní bydlení. Místo, které nabízí ideálně sdílené prostory, bydlení v přírodě a je kousek od města.

Co rozhoduje, kde budeme žít?

V našem stále propojenějším světě paradoxně roste pocit izolace. Neznáme ani pořádně svou rodinu, natož sousedy a lidi z ulice. Prvním měřítkem, kde seženu byt nebo dům, je většinou cena a lokalita. Málokdo se dívá na to, že si vybere svoje sousedy. Se známým rčením “sousedy si nevybíráš” nesouhlasím, protože je to možná první kritérium, podle kterého se já sám rozhoduji.

Často slyším debaty známých, kteří chtějí stavět. To jestli stavební pozemek stojí o 500 Kč více nebo méně na metr čtvereční často rozhodne v jaké vesnici stráví velkou část života. Je to zjednodušený příklad, a to se ještě vymaňuji z myšlení většiny. Pohybuji se v hodně alternativním kruhu a nejspíš i ty patříš do této bubliny lidí.

Trend blízké budoucnosti

Stačí se podívat na rozmach internetu, síť 5G už se testuje na několika místech, pokrytí často už máme i na chatě v údolí. A to je začátek. Některé zahraniční statistiky říkají že do roku 2027 bude v Americe až 50 % freelancerů, živnostníků, nomádů, zkrátka těch co pracují z domu a odkudkoli. Evropa bude tento trend následovat v podobné míře. A nejenom. Digitální virus se šíří všude. Pokud můžeš pracovat odkudkoli, vybereš si raději dům na okraji města v lese, nebo byt v rušném centru?

komunitní bydlení

Já mám jasno. Zkusil jsem si všechno možný, byl jsem ubytován na stovkách míst. Pár let jsme žil v centru velkých měst jako Aberdeen, Brno, Olomouc, Barcelona, Medellín. Bylo to super, ale až do chvíle, kdy jsem okusil sílu sdílených vil s bazénem a zahradou, výhledy do lesa, 5 minut od od přehrady nebo kousek za městem.

A také musím podotknout, že daleko zajímavější je pro mě dostupnost na letiště, než do centra města. Pomalu se vytvoří zcela nový segment trhu, který přiláká kreativní podnikatele a freelancery. Můžeme je nazvat jako „globální občané“. Víme, že nechceme trávit na jednom místě celý život, ale budeme se pohybovat ve střednědobých pobytech po různých částech světa.

Život je příliš krátký, na to strávit ho v jedné kóji. Dokážu si představit žít s rodinou půl roku v Kanadě, rok třeba v Česku a pak rok na Bali. Dnes si můžeme krátkodobé sdílení své nemovitosti vyzkoušet na portále Home exchange. Nyní nabízí přes 400 tisíc domů ve 187 zemích.

Jedním z faktorů bydlení je cena

Chalupy a chaty jsou oproti bytům někdy i podhodnocené. Nejen, že v lese dle zákona nic nepostavíme a počet pozemků je omezen, ale doposud to bylo nereálné pracovat z chalupy. Už se ale blížíme do fáze, kdy jsme jako lidstvo probuzeni. Vracíme se zpátky ke kořenům, chceme jíst zdravě, víc cestovat, sdílet věci, žít v souladu s přírodou.

Chápu, že to není sranda. Zákon není postavený na to, aby aktivně podporoval komunitní bydlení a projekty, mobilní stavby, glamping a stavební povolení v lese. To nemluvím o dlouhodobých pronájmech chat, které jsou často v astronomických částkách a tím jsou pro investory zajímavější z hlediska návratnosti.

komunitní bydlení

Proč chata nebo dům třeba v lese?

  1. Je to funkční model. Koupíš starou chatu, kterou předěláš na plnohodnotný dům k celoročnímu pobývání a rekreaci.
  2. Na ohlášku oznámíš rekonstrukci stavby a proces vyřizování se tím dost zkrátí.
  3. Můžeš tam mít ve většině případů trvalé bydliště, sídlo firmy i číslo evidenční.
  4. Každý les musí plnit funkci lesa, tudíž v něm nemůžeš stavět žádné ploty, a to je další výhoda pro komunitní bydlení.

To, že máme v Česku omezený počet stavebních parcel je dáno vládou, musí to nějak mít pod kontrolou. Takže stavět novostavby se bude, kde ti nařídí, ale připlatíš si! Málokdo chce opravovat starý řadový dům po babičce, kde se sousedy si nemáš co říct, vesnici, kde chcípl pes a věkový průměr je nad 60 let.

Spolubydlení neboli coliving známe dlouho

Co-living 1.0 vyřešil hlavně mezeru pro studenty vysokých škol pomocí sdílených bytů, pokojů a společných prostor jako kuchyně a sociální zařízení. Tento model také funguje dobře pro ty, kteří hledají krátkodobé ubytování, třeba přes Airbnb, nebo Flatio. I hodně hostelů po světě funguje na principu dormu, který je pro nomády a cestovatele schůdné řešení. Mileniálové čím dál víc upřednostňují pohodlí a flexibilitu. Ukázkový příklad může být i smarthotel Nezvalova archa, který je postaven ze 40 kontejnerů. Jsou tam pokoje jak na krátkodobé bydlení, tak dlouhodobé. Dole je velká společná kuchyň, bar a coworking v uměleckém podtextu.

Co je coliving 2.0 a komunitní bydlení?

Když už mám své soukromí, zajímá mě, s kým prostory, nebo celý dům sdílím. To, jestli se můžeme vzájemně obohatit, sportovat a cokoli spolu podnikat je výhoda. Komunitní bydlení může pomoci vyřešit problémy osamělostí a izolací pro globálně mobilní lidi. To už se nazývá jako „coliving 2.0“, což může být další velká věc, nejen v pronájmu nemovitostí.

Anil Khera je průkopníkem modelu coliving 2.0. Je zakladatel a generální ředitel společnosti Node, zabývající se společným bydlením, která vytváří komunitní bytové domy v kreativních hlavních městech po celém světě.

Můj sen vždy bylo mít vlastní vesnici. Vybrat si s kým budu bydlet. Sdílet společné prostory jako dětské hřiště, saunu, fitko, místnost na jógu, relax a meditace. Vzájemně si hlídat děti a nechat je běhat po venku. Pracovat ve společném coworkingu s výhledem do zeleně, jako to má kamarád Filip.

komunitní bydlení

Globálně je přes 20 tisíc coworkingů

Trend a počet coworkingů – sdílených kanceláří světově roste. Světově se jich uvádí na webu Statista.com kolem 22 tisíc. V Česku je nyní 80 coworkingů, přes půlku jen v Praze a podle odhadů se plochy sdílených kanceláří do pár let zdvojnásobí. Do ČR se teď dere americký WeWork. Dnes funguje ve více než 520 lokacích ve 111 městech. WeWork má aktuálně 527 tisíc placených členů po celém světě a největší část prostředků vydělává na prostorách pro firmy.

Coworking 2.0 je podle mě další revoluční myšlenka. Sám jsem pracoval ve 23 coworkingových centrech po světě a ve většině jich bylo plno. A jak se dostane internet do přírody, budou vznikat kanceláře v přírodě jako třeba tahle v Rusku.

komunitní bydlení

Proč teď bydlím na přehradě?

Kdo sleduje moje instastories, ví, že teď bydlím na přehradě. Původní myšlenka byla odjet v srpnu na motorce do Gruzie, ale místo toho jsem si pronajal apartmán na tři měsíce uprostřed lesa a 5 minut od vody. Dokonce tu ladíme daleko větší a dlouhodobější záměr na coliving a komunitní bydlení. Pokud znáš někoho, kdo tak žije, má vhodné prostory nebo finance navíc, klidně nás propoj.

Včera jsem si silně uvědomil, že přes léto je tu takový Balife. V něčem i lepší. Ono plavat si v relativně čisté vodě bez plastů, vln a medúz není všude standard. Stejně jako žít v krásném lese, malé osadě bez plotů, s cyklostezkou, hřištěmi na beach volejbal, lesní školkou, studánkou a zastávkou na MHD. Třešnička je místní parník, který tě zaveze na hrad Veveří, nebo na druhý břeh za 15 Kč.

Pak se ale člověk nesmí obávat toho, že tu chodí liška na slaninu (sousedka ji i očkovala) a ráno se vedle rochní prasata. Dokonce nám na dveře zaťukali děcka a prodávali elixír mládí, nekup to za desetikačku. Baví mě místní komunita, jak se tu všichni znají, pravidelně se tu pořádají grilovačky se sousedy, táboráky a společné běhy.

Dej vědět jak se článek líbil. Já jdu koukat z okna na dubový les a vyhlížet chatu na komunitní bydlení.

 

Díky moc za feedback, referenci nebo tvůj názor

Tomáš Zdražil

Autor Tomáš Zdražil

Jsem zakladatel Investree, organizuji konference jako Cashflow summer a rád propojuji příležitosti. Nomádím po coworkingových centrech. Pohltilo mě cestování na motorce, kryptoměny, sdílená ekonomika a neziskové projekty.